pondělí 13. března 2017

Jak je důležité míti fotografa!

Máte pocit, že mít profesionální fotky je jen rozmar? Ano, jistě je. Ale když se fotíte rádi a rádi se k výsledku focení vracíte, je to víc než jen fotka. Jen je potřeba fotografa vybírat dobře. A protože jsem dostala pár milých zpráv, kdo fotil tu fotku, která je na titulní stránce blogu, rozhodla jsem se Vás seznámit. S Luckou!
Já a malý Oliver

S Luckou Rýglovou (ZDE ji najdete) jsem se poprvé potkala v Praze ještě v době, kdy jsem byla na vysoké. Chtěla jsem mít pár pěkný fotek, vyzkoušet si, jaké to je stát před objektivem a asi si i zvednout sebevědomí.
Psal se rok 2009. Lu, to už je let!
 Díky fotkám od Lucky jsem se dostala i k pár fotoprojektům. Nikdy jsem ale o jiných fotografech nepřemýšlela jako o fotografech velkých okamžiků.


Pak jsme se chvíli "vídaly" jen na Facebooku. Ještě jsem neměla ani přítele, ale o svatební fotografce bylo rozhodnuto. Pak se objevil ON, můžeme ho nazvat třeba... můj manžel. Upřímně, můžete u svatby šetřit na čemkoli, jídle, pití, místě na obřad, šatech, ale u fotografa bych kompromis NIKDY neudělala. Naštěstí jsem nemusela. Ono totiž mít svatbu v března má jednu velkou výhodu, a to, že si jednoduše můžete ve spoustě věcí vybírat.
Takhle, to že má zrcadlovku kdekdo, neznamená, že je kdekdo fotograf. I když rozmach dobrých foťáků, ať už těch "prvoplánových" nebo v mobilech vítám. Uchovat si vlastní vzpomínky krásné díky lepšímu vybavení je přeci skvělé. Ale když hledáte profíka, neslevujte z požadavků!

Líčení udělá nevěstu hezkou, fotograf krásnou!
Ano, blíží se výročí naší svatby. Dne, kdy by každý očekával ještě mrazy a zimu. Sobota 29. 3. 2014 byla ale neskutečně slunečná a my si v klídku mohli užít focení venku.

Ten pravý fotograf dokáže vyfotit štěstí. 
Pak přišlo další setkání, a to focení bubnu. Tedy těhotenské focení. I to proběhlo samozřejmě s Luckou. Ona i fotka výše je vlastně focení bubnu. Ale poznali byste to?

S malým Viktorem.
A pak přišel na svět malý Oliver. Dnes mě mrzí, že pro Viktora nemáme nafocené newborn fotky. S Oliverem zas nemám těhotenské. 

Každopádně, proč to všechno píšu? Protože krásná fotka uchová nejen vzpomínku, ale i ten pocit, který jste cítili, když jste se nechali vyfotit. Ať už je to zamilovanost, která je (nebo by měla být) na svatbě všude kolem vás nebo ta láska, která ve vás je, když držíte svoje opravdu čerstvé miminko. Ano, nostalgicky se dojímám, a to se má poporodní hladina hormonů už jistojistě ustálila :)

Když si se svou fotografkou či fotografem budujete vztah, přestanete cítit stud, třeba ve chvíli, kdy jste týden po porodu a stále vypadáte jako těhule. Víte, koho očekávat, když fotografa pustíte do vlastního domu, aby vás nafotil v prostředí, které je vám nejbližší. A další velká výhoda je u dětí - pro ty je fotograf, v našem případě fotografka - TA teta, která má ten velký foťák a dělá na vás čtyři hodiny v kuse blbiny.

Jsme rádi, že Lucku máme. Víme, jaký bude výsledek. A těšíme se na další shledání. S dobrou fotografkou se totiž potkáváte nejen při svých focení, ale i na svatbách svých dobrých přátel nebo rodiny. Takže nejpozději v říjnu na svatbě mého bráchy na viděnou!

Žádné komentáře:

Okomentovat